Bezkontaktní měření teploty,
Princip bezdotykového měření teplot je založeno na skutečnosti, že povrch každého tělesa, jehož teplota jevyšší než 0 K tj. -273,15°C, vyzařuje do svého okolí elektromagnetické záření.
Tělesem emitovanéelektromagnetické záření se nazývá tepelné záření, protože je spojeno s tepelným pohybem částictělesa. Z elektromagnetického záření, které povrch tělesa emituje,
se s použitím zákonů záření(Wienův zákon, Stefan – Boltzmannův zákon ...) určí jeho povrchová teplota.
      Emise elektromagnetického záření závisí jednak na teplotě tělesa, jednak na
vlastnostech povrchutělesa (např.na materiálu tělesa).
      Emisivita tělesa závisí na jeho termodynamické teplotě T, na materiálu, ze kterého je vyrobeno, naúpravě jeho povrchu a také na vlnové délce záření λ.
Proto se zavádí spektrální emisivita ε[λ](emisivita na určité vlnové délce) vztahující se na velmi úzký interval vlnových délek. Spektrálníemisivita je definována jako
poměr spektrální hustota intenzity vyzařování konkrétního tělesa ke spektrální hustotě intenzity vyzařování absolutně černého tělesa při stejné teplotě.
Pro rychlé stanovení emisivity jsou k dispozici tabulky běžných materiálů.